Bříství své jméno má od břestů, stromů jilmovitých.
Poprvé se připomíná Bříství v roce 1340 jako víska, ležící severozápadně od Křečhoře. Pojmenována je od břestů, stromů jilmovitých. V té době byla rozdělena na tři vladyčí statky a to Vilémův, Jaroslavův a paní Bohudař z Bříství. Oldřich z Bříství připomíná se v roce 1364 a byl roku 1388 mrtev a dále Poměn z Bříství 1375. Oldřich nebo jeho syn Michal vybudoval na Bříství tvrz, která se připomíná poprvé v roce 1404. Michal držel také statek Kly (nyní Vítězov, okr. Kolín). Po Michalově smrti v roce 1409 převzaly tvrz, dvůr a ves Bříství jeho matka Perchta a vdova Dorota. Dorota, vdova po Michalovi, darovala roku 1410 plat ke kostelu v Křečhoři (zřídila nadaci).
V 15. století připomíná se rodina Břístských z Bříství. Jindřich odtudž měl roku 1461 ještě nějaký statek u Veltrub. Jan z Bříství byl roku 1466 hejtmanem královského vojska a žil ještě roku 1472. Ti bezpochyby drželi jeden statek v Bříství a druhý měl roku 1464 Zikmund z Hoštic. Rozeznával se tehdá dvůr velký a malý, při každém z nich byla tvrz. Na konci 15. století náležela tvrz s dvorem Alešovi z Bříství. Vdova po Alešovi postoupila v roce 1500 tvrz i dvůr Alešovi Vizutkovi ze Studeoan a ten v roce 1505 Mikuláši Trčkovi z Lípy, který získal i další dvůr, nazývaný velký. Protože Mikuláš Trčka z Lípy od dvora a tvrze lidem z Křečhoře pozemky rozprodával, přibylo tu malých statků.
Jeden ze statků v Bříství zůstal v držení rodu Břístských, kteří drželi také statek Jilem. Obec kolínská koupila před rokem 1540 dvůr osazený člověkem a dvořiště od Mikuláše Štítného a jiné dvořiště roku 1543 od Mikuláše Dohalského. Ze všech měla jen jeden dvůr kmetčí, který držela do roku 1547. V roce 1547 došlo ke vzpouře českých stavů proti králi Ferdinandu I. Habsburskému, která však byla záhy potlačena. Města byla zatížena pokutami a konfiskací majetku. Rovněž Bříství byla kolínské obci zabavena a přidělena ku komornímu panství kolínskému.
Další zprávy o dějinách Bříství jsou čerpány z purkrechtní knihy obce Křečhoř, uložené při Zemském archivu v Praze. Jsou tam zapsány tyto údaje:
"Léta 1614 v úterý po sv. Šebestianu (20. ledna), při soudu téhož dne držaném se vyhledalo, že jest Jirzik Břískej koupil grunt svůj Bříství od J.M. pana z Žerotína za 1500 kop grošů. Kterýšto (grunt) zúplna a zcela zaplacen. Jan Břískej (patrně syn předešlého) léta 1620 přejal grunt za sumu 1500 kop grošů a platil při soudech každoročně odbývaných splátky na onu výše uvedenou sumu až do roku 1631 - odtud splátky přestaly, až do roku 1639 splatil ještě jednou a naposled. Známo jest, že roku 1634 a pak 1639 stal se velký vpád Švédů na panství Poděbradské a Kolínské a tu byla asi Bříství vypálena a rozbořena, jako i jiné vesnice na těchto panstvích. Zůstalo tak až do roku 1622."
Nejsou zprávy o tom, co se stalo s Janem Břískejem, který na Bříství hospodařil ještě v roce 1639. Pravděpodobně s celou rodinou zahynul, jelikož Bříství byla po třicetileté válce pustá a nikdo z původní rodiny se tam nevrátil. Opuštěné majetky připadly císařskému panství Poděbradskému a byla snaha je znovu osídlit. Důkazem toho je další zápis v purkrechtní knize obce Křečhoř:
"Léta 1662 16. februari s jistým povolením urozeného a statečného rytíře Liboriusa Lammersa J. M. císařského panství Poděbradského a Kolínského hejtmana.
Vedle prošacování skrze pana purkrabího Jana Prokůpka, rychtáře Starokolínského Pavla Součka, Libenického Kubáta, ujal J a n V a n ě č e k sobě, manželce, dědicům a budoucím svým, grunt od množství let pustý a spálený, slove B ř í s t v í , po někdy Janovi Bříským zůstalý, toliko samé místo a něco zdí rozvalených, od dešťů rozmoklých, se dvěma sklepy, avšak na klenutí stržené a na díle zsuté, též se 43 kop záhonů rolí s lukami a porostlinami a jednou zahradou. Dvořiště se jmenující i se vším jinším k témuž gruntu od starodávna náležejícím příslušenstvím, v těch mezích a ohradách, v povinnostech, robotách a poplatcích, jak jsou jej předešlí hospodářové v držení a užívání byli.
Po stržení třetího dílu za zpustlost jeho, proto ubude předešlému trhu za sumu 1000 kop grošů. Co se závdavku dotýče, ten se mu promíjí považujíc toho, že na celém panství tak obtížné, jako při Křečhoři stavení vyzdvihovati nepřichází, poněvadž tu lesu nic se nenachází, dříví pak daleko a pracně se dostane.
Peníze purkrechtní počne v soudě, když se za rok 1663 držeti bude. Každoročně až do vůle vrchnosti a jeho větší možnosti po 30 kop grošů skládati a odvozovati povinen bude."
Po třicetileté válce vznikly na Bříství dva statky. Jeden koupil v roce 1622 Jan Vaněček a to nynější čp. 18. celková výměra činila 43 kop záhonů, což je v přepočtu na nynější výměru 73,20 ha. Druhý statek na Bříství koupil asi ve stejném období Pavel Plaoanský a jeho výměra byla 21 kop a 30záhonů, což je 36,60 ha. tento statek dostal později čp. 19.
Další zápis v purkrechtní knize obce Křečhoř o Bříství je z roku 1671 a zní takto:
"Léta p. 1671 dne 12. Augusti s jistým povolením pána Lysandra z Ehrenfeldu prošacován grunt pana Vaněčka, člověka věkem sešlého, za přítomnosti p. Václava Valáška purkrabího, skrze rychtáře Novoveského, Sendražického a Křečhořského
Janovi Ž e r t o v i , se vším k němu od starodávna příslušenstvím za sumu 1222 kop grošů."
A tím je od 12. srpna 1671 rod Žertů trvale usazen na Bříství až do dnešních dnů.
V roce 2000 zde byla otevřena Galerie Žertův Špejchar. Galerie je třípodlažní. Plocha pro výstavy je cca 8x13 m v přízemí a patře. Ve třetím podlaží je volně přístupný depozitář s obrazy a výkresovým archivem s více než dvěma sty návrhy a rozbory řešení demonstračních prostorů(divadelních, koncertních a společenských sálů). Před špejcharem je krytý prostor (12x18m) využívaný zejména pro společenské akce, vernisáže a rovněž pro instalaci artefaktů větších formátů.
V galerii je dávána příležitost vystavovat renomovaným výtvarníkům, i těm kteří svými výtvarnými nebo jinými výtvory mohou přinést trochu potěšení ostatním.
